wz
vyleteni.jpg, 78kB
Hradec nad Moravicí

Ve Vítkovické vrchovině, přibližně 8 kilometrů jižně od Opavy objevíte v nadmořské výšce 275 metrů město Hradec nad Moravicí. V současnosti mající rozlohu 4 395 hektarů. O pravěkém osídlení zdejší krajiny se dozvídáme z vykopávekP2560337_small.jpg, 11kB. V osmém století se tu usídlili Slované. O novodobém osídlení se dozvídáme z písemných zdrojů. Velké novodobé osídlení vzniklo v údolí řeky Moravice v podhradí. Osada byla povýšena na město v roce 1481. Důležitost místa zdůrazňuje fakt, že tudy významná středověká obchodní stezka směrem do Polska.
     Ve městě žije přibližně 5 000 obyvatel a postupem doby k němu byly připojeny i okolní obce. Jsou jimi Kajlovec, Benkovice, Bohušovice, Domoradovice, Filipovice, Žimrovice a Jakubčovice. O tom, kdy se tu začalo s budováním osídlení svědčí mimo jiné i zpráva z roku 1060, kdy tu proběhla bitva. V té bylo poraženo vojsko Boleslava II. Smělého. Velké hradisko se postupně měnilo na románsko-gotický hrad, patřící Přemyslovcům. A právě o pár let později (1078) vznikla trhová osada, která postupně vzkvétala. V blízkosti zeměpanského hradu vzniká osídlení středověkého městského typu. Po smrti krále Přemysla Otakara II. žila v letech 1279-81 na hradě a v jeho okolí králova vdova Kunhuta se svým milencem Závišem z Falkenštejna. V roce 1464 P2560491_small.jpg, 12kBzískává Hradce do majetku Jiří z Poděbrad. Věnuje ho svému synovi. Město bylo opevněno a vybudován hluboký příkop, nad kterým stály vysoké hradby s věžemi. K přestavbě gotického hradu na zámek došlo po roce 1584, kdy jej prodal císař Rudolf II. svobodnému panu Kašparovi Pruskovskému z Pruskova.
     Rozvoji města velmi uškodila třicetiletá válka (1618-48), po kterém se městečko stalo opět obcí. Předměstí Podolí bylo prakticky úplně zničeno. Městysem byl pak Hradec prohlášen k roku 1702, aby se v roce 1971 stal opět městem. Do roku 1968 se město nazývalo Hradec u Opavy, pak už ale dostalo dnešní název.
Vraťme se ještě ale na konec 18. století. V místech tehdejších panských zahrad ve svahu mezi Hradcem a Podolím vzniká zástavba, která dostala název Kozí Hradec. Jelikož ale zámek vyhořel, došlo k jeho empírové přestavbě, při které bylo zbořeno opevnění, včetně věží. V letech 1870-80 kupuje kníže Karel Maria Lichnovský část domů a na jejich místech dává vybudovat cihlový Červený zámek se zázemím.
     První kostel (sv. Václava) se dokládá k roku 1287, kdy byl jeho duchovním správcem mistr Jindřich. V listině z roku 1362 byl tento kostel opravován. Krátce po roce 1400 byla vybudována blíže největšímu osídlení kaple Panny Marie. Kapli pak nahrazuje v roce 1516 dřevěný kostelík Narození Panny Marie. Kolem kostelíka se nacházel hřbitov. V roce 1626 byl celý objekt vyloupen a zničen Dány.
Kostel sv. Petra a Pavla byl pravděpodobně postavený kolem roku 1423. Stál údajně v místech dnešního kostela, mimo hradby Hradce. V roce 1574 ale vyhořel. Za majitele hradeckého panství Kašpara Purkovského z Pruskova vzniká nová stavbaP2560410_small.jpg, 15kB kostela. Základní kámen byl položen v dubnu roku 1587, aby byl slavnostně vysvěcen v červnu roku 1597. Na konci druhé světové války byl kostel poničen, ale pak opět opraven. Posledních větších oprav se dočkal k roku 1997.
     Turisticky atraktivní město s komplexem Bílého a Červeného zámku, které mají navíc přilehlý rozsáhlý park s Bezručovou "rozhlednou" navíc nabízí i pěkné okolí. Směrem, kterým vede Slezská Kalvárie se třinácti zděnými kapličkami (1856) se dostanete kolem lomu k rozhledně Šance v obci Jakubčovice.
A na závěr ještě informace o řece Moravici. Na mapě z roku 1561 má název Mora, k roku 1624 Mohr a česky Morawice. Řeka pramení na západním úbočí příkré Velké Kotliny pod Vysokou holí v Hrubém Jeseníku. Je dlouhá 106 kilometrů a vlévá se do řeky Opavy.